Catequese
Documento sira husi Concílio Vaticano II
Constituição dogmática Dei Verbum
2. Jesus Cristo nu’udar revelador Aman nian
Aula Paulo VI – Quarta-feira, 21.01.2026
Maun-alin no feton doben sira, bom dia no bem-vindo!
Ita continua nafatin ho catequese kona-ba Constituição dogmática Dei Verbum, hosi Concílio Vaticano II, be ko’alia kona-ba Revelação divina. Ita haré tiha ona katak Maromak hatudu-An (revela) liu hosi diálogo aliança nian ida, nebé hakbesik mai ita nu’udar belun. Tamba ne’e, katak conhecimento hosi relação, nebé la’os ko’alia ba malu hosi ideia sira de’it, maibé fahe mos história ida no bolu ema ba hamutuk iha reciprocidade. Revelação ida ne’e hahú hosi sorumutu histórico no pessoal, nebé Maromak rasik mak oferece-An mai ita, hola parte, no halo ita conhece ita nia an kle’an liu tan. Ida ne’e mak acontece iha Jesus Cristo. Documento ne’e dehan katak: «lialoos be kle’an liu kona-ba Maromak no kona-ba ita ema nia salvação ne’e hatudu liu hosi Cristo, Nia duni mak hatutan revelção ida ne’e no nu’udar revelação completa» (DV, 2).
Jesus hatudu Aman mai ita, envolve ita iha Nia relação ho Aman rasik. Iha Oan be haruka hosi Aman Maromak mak, «ema […] bele hetan acesso ba Aman liu hosi Espírito Santo no ema bele sai nu’udar participante iha natureza divina» (ibid.). Nune’e, ita bele to’o ba Maromak nia conhecimento kle’an, tama iha relação Oan nian ho Aman, ho virtude Espírito Santo nia ação. Hanesan evangelista Lucas nia sasin, wainhira nia haktuir kona-ba Na’i nia harohan ksolok nian: «iha tempo nebá, [Jesus] nakonu ho ksolok Espírito Santo nian, dehan nune’e: “Ha’u hahí Ita, Aman, Na’i Lalehan no Rai nian, basá ita subar tiha buat hirak ne’e ba ema matenek no boot sira, hodi hatudu ba ki’ik sira. Loos duni,Aman, basá buat hirak ne’e mak Ita nia hakarak duni. Buat hotu Ha’u Aman fo mai Ha’u, la iha ema ida mak bele hatene Oan se la’os Aman, no mos la hatene Aman se la’os Oan no ida nebé Oan hakarak ho di’ak tomak atu hatudu ba”» (Lc 10,21-22).
Tamba Jesus mak ita bele hatene Maromak hanesan mos Nia hatene ita (cfr. Gl 4,9; 1Cor 13,13). Nune’e, liu hosi Cristo mak Maromak bele comunica mai ita, no iha tempo nebé hanesan, Nia hatudu mos ita nia identidade loloos nu’udar oan, nebé halo tuir lalatak Liafuan (Cristo) nian. «Liafuan rohan-laek ida ne’e mak haroman ema hot-hotu» (DV, 4), no hatudu lialoos hotu liu hosi Aman nia haré: Jesus dehan «o Aman, be haré iha segredo, sei haraik recompensa ba o» (Mt 6, 4.6.8); no hatutan tan katak «Aman hatene hotu buat hotu be ita kuran» (cfr. Mt 6,32). Jesus Cristo nu’udar fatin nebé ita bele reconhece lialoos hosi Aman Maromak, nune’e mos ita bele descobre ita nia an be Nia conhece nu’udar oan sira hosi nia Oan, nebé la’o ba destino hanesan de’it, katak moris nebé nakonu. São Paulo hakerek nune’e: «Wainhira otas hotu sei to’o mai, Maromak haruka Nia Oan, […] nune’e halo ita sai oan-fudin. No basá imi sai ona oan, nune’e Maromak haruka [Oan] nia Espírito mai ita fuan, be bolu: “Abbá! Aman!”» (Gl 4,4-6).
Iha sorin seluk, liu hosi Nia humanidade tomak mak Jesus sai nu’udar Aman nia revelador. Basá Nia nu’udar Liafuan be hola-isin nebé horik iha ema nia leet, Jesus hatudu Aman mai ita ho Nia humanidade loloos no tomak: Concílio dehan «tamba ne’e, [wainhira ita] haré Nia, hanesan mos ita haré Aman (cfr. Jo 14,9), ho Nia presença no manifestação hotu nu’udar ema, ho liafuan no hahalok hotu, sinal no milagre sira, no liliu ho Nia mate no moris-hi’as be nakonu ho glória, ikus mai liu hosi Nia haruka Espírito lialoos nian, completo no confirma duni revelação ne’e» (DV, 4). Atu conhece Maromak iha Cristo, ita precisa simu Nia humanidade tomak: Maromak nia lialoos ne’e sei la hatudu tomak wainhira ita hasai tiha parte ema nian; nune’e mos, Jesus nia An nu’udar ema loloos ne’e la hamenus plenitude hosi Maromak nia dom. Liu hosi Jesus nia An nu’udar ema loloos ne’e mak hatudu Aman nia lialoos mai ita (cfr. Jo 1,18).
Ida be soi ita no bolu ita ne’e la’os de’it Jesus nia mate no moris-hi’as, maibé Nia An nu’udar ema ne’e rasik: Na’i ida be hola-isin, moris, tau-matan, hanorin, terus, mate, moris-hi’as no horik ba nafatin ho ita. Tamba ne’e, atu fo honra ba Encarnação ne’e nia beran-boot, la to’o de’it atu considera Jesus nu’udar canal ida be hatutan lialoos matenek nian. Jesus iha isin loloos ida, nune’e comunicação hosi lialoos Maromak nian ne’e hatudu duni hosi isin nebá, ho nia dalan rasik atu hatene no sente realidade, ho nia dalan atu moris iha mundo no la’o iha mundo ne’e. Jesus rasik mak convida ita atu fahe Nia haré kona-ba realidade ne’e: Nia dehan «haré ba manu sira iha lalehan, la kuda, la hafahu, la haloot iha hoka; no imi Aman lalehan fo han nafatin sira. Imi la’os folin liu fali sira ne’e?» (Mt 6,26).
Maun-alin no feton sira, wainhira ita tuir Jesus nia dalan to’o rohan, ita foin hatene katak la iha buat ida mak bele fahe ita hosi Maromak nia domin: São Paulo hakerek nune’e, «Maromak ho ita karik, se mak sei hasouru ita? Nia, be la poupa Nia Oan rasik, […] oinsá mak Nia la haraik buat hotu mai ita ho Nia?» (Rm 8,31-32). Liu hosi Jesus mak sarani ida bele hatene Aman Maromak, hodi husik nia an atu confia ba Maromak!
(https://www.vatican.va/content/leo-xiv/it/audiences/2026/documents/20260121-udienza-generale.html)
AUDIÊNCIA GERAL (21.01.2026)
Aula Paulo VI – Quarta-feira, 21.01.2026
AUDIÊNCIA GERAL (14.01.2026)
Aula Paulo VI – Quarta-feira, 14.01.2026
AUDIÊNCIA GERAL (07.01.2026)
Aula Paulo VI – Quarta-feira, 07.01.2026
Kona ba "Timor oan - Maromak oan"
Nu'udar iniciativa pessoal hosi - Zeferino Mesquita Almeida (seminarista diocesano, hosi Arquidiocese de Dili; oras ne'e, estuda iha Pontifícia Universidade Gregoriana, Roma) - atu promove lian Tetun liu hosi halo tradução ba documento sira, homília sira, mensagem sira nebé mai hosi Santo Padre no Magistério Igreja Católica nian. Lian Tetun nebé hakerek iha sítio ne'e sei usa regra ortográfica Tetun Kreda nian, basá sei publica de'it hanoin hirak nebé liga ho fiar sarani nian, nu'udar dalan ida atu tulun sarani sira no ema hotu nebé hakarak conhece no comprende didi'ak mensagem Cristo nian.
Sítio ne'e nakloke mos ba sugestão no crítica construtiva sira nebé hato'o hosi leitór sira, tanba ne'e, sente livre ba, atu hato'o itaboot sira nia hanoin di'ak sira.
Add comment
Comments